Barrique výroba

Malý dubový sud o objemu 225 litrů pocházející z Bordeaux. Zrání vína v barriku dodává charakteristické tóny vanilky, koření, toastu a cedru. Víno v barriku zároveň jemně oxiduje, což zvyšuje jeho komplexitu a potenciál ke zrání.

Bouquet degustace

Celkový aromatický profil vína — "kytice" vůní. Skládá se z primárních arom (z odrůdy), sekundárních arom (z kvašení) a terciálních arom (z zrání). Komplexní bouquet je znakem kvalitního, vyspělého vína.

Cabernet Sauvignon odrůda

Celosvětově nejrozšířenější odrůda červeného vína. Původ v Bordeaux (Francie). Tmavé, plné víno s výraznými taniny a tóny černého rybízu, cedru a pepře. Výborný potenciál ke zrání (10–30 let).

Chardonnay odrůda

Nejpopulárnější bílá odrůda světa. Původ v Burgundsku (Francie). Ve "steel" verzi svěží a citrusová, v dubové verzi máslová s tóny vanilky. Základ Champagne (Blanc de Blancs).

Cukernatost výroba

Obsah cukrů v hroznech při sklizni, měřen ve stupních normalizovaného moštoměru (°NM). Rozhoduje o kategorii přívlastkového vína a o potenciálním obsahu alkoholu. Čím vyšší cukernatost, tím sladší nebo silnější víno.

Cuvée výroba

Víno sestavené ze směsi více odrůd, oblastí nebo ročníků. Winemaker tak dosahuje vyváženosti a konzistence, která by nebyla možná s jedinou odrůdou. Základ většiny Champagne a prémiových bordeaux.

Dekantace degustace

Přelití vína z lahve do karafy (dekantu). Slouží ke dvěma účelům: provzdušnění (umožní aromatům se rozvíjet) a oddělení sedimentu. Červená vína doporučujeme dekantovat 30–60 minut před podáváním.

DOC italská klasifikace

Denominazione di Origine Controllata — italská klasifikace vín s kontrolovaným původem. Zaručuje, že víno pochází z konkrétní oblasti a bylo vyrobeno předepsanou metodou. Nižší kategorie než DOCG.

DOCG italská klasifikace

Denominazione di Origine Controllata e Garantita — nejvyšší italská kategorie vinařské kvality. Přísná kontrola původu i výroby, fyzická degustace komisí. Například Barolo, Brunello di Montalcino, Chianti Classico.

Kabinetní víno přívlastek

Nejlehčí kategorie přívlastkových vín (min. 19 °NM). Svěží, elegantní, určeno k brzkému pití. Ideální ke každodenní konzumaci, rybnám a lehkým jídlům. Cukernatost odpovídá lehkému ovocnému charakteru.

Kyselost degustace

Přirozená vlastnost vína daná ovocnými kyselinami (vinná, jablečná, citronová). Kyselost zajišťuje svěžest, živost a potenciál ke zrání. U vyvážených vín je příjemná a osvěžující — neplést s octovitostí.

Kvašení výroba

Biochemický proces přeměny cukrů na alkohol a oxid uhličitý pomocí kvasinek (Saccharomyces cerevisiae). Základ výroby všech vín. Trvá obvykle 1–4 týdny; teplota kvašení zásadně ovlivňuje charakter výsledného vína.

Macerování výroba

Kontakt hroznového moštu se slupkami, jadérky a třapinami. Při maceraci se extrahuje barvivo, taniny a aromatické látky. Délka macerace (hodiny až týdny) rozhoduje o barvě, síle a struktuře červeného vína.

Méthode Champenoise výroba

Tradiční metoda výroby šumivých vín s druhou fermentací přímo v lahvi. Časově náročná a drahá, ale výsledkem jsou jemné, trvalé bublinky a komplexní chuť. Používá se pro Champagne, Cava, Crémant, Franciacorta.

Merlot odrůda

Populární odrůda červeného vína, druhá nejrozšířenější na světě po Cabernetu Sauvignon. Měkčí taniny, sametová textura, tóny švestek, čokolády a bylinek. Základ Pomerolu (Pétrus) a hlavní součást Bordeaux blend.

Odrůda odrůda

Kultivar révy vinné (Vitis vinifera) s charakteristickými vlastnostmi — barva, chuť, vůně, cukernatost, zrání. Existuje přes 10 000 registrovaných odrůd, nejrozšířenější je Cabernet Sauvignon, Merlot, Chardonnay, Tempranillo.

Perlage šumivá vína

Bublinky v šumivém víně. Kvalita perlage (drobné, trvalé bublinky) je znakem kvalitní výroby. Tradiční metoda (méthode champenoise) dává nejjemnější perlage. Špatná perlage — velké, rychle mizící bublinky — signalizuje levnější výrobu.

Pinot Noir odrůda

Královna Burgundska. Světle červené, hedvábné víno s tóny třešní, jahod, lesní půdy a koření. Tenká slupka = nižší taniny, vyšší elegance. Základ nejdražších vín světa (Romanée-Conti). Roste téměř výhradně v chladnějších klimatech.

Pozdní sběr přívlastek

Přívlastkové víno — hrozny sklizené se zpožděním za přirozené přezrálosti s vyšší cukernatostí (min. 24 °NM). Plnější, bohatší chuť. Může být suché i polosladké. Doporučujeme k sýrům, telecímu masu nebo jako aperitiv.

Primitivo odrůda

Odrůda červeného vína z Apulie (jižní Itálie). Plné, tmavé víno s tóny sušeného ovoce, fíků, koření a čokolády. Geneticky příbuzné s americkým Zinfandelem. DOC/DOCG kategorie: Primitivo di Manduria.

Ročník degustace

Rok sklizně hroznů. Výrazně ovlivňuje charakter vína — počasí, teploty a srážky daného roku rozhodují o kvalitě a stylu. Velké ročníky jsou výsledkem ideálních klimatických podmínek. Neskladná vína lépe uchovávat v ročnících s nižší kyselostí.

Rulandské šedé (Pinot Gris) odrůda

Bílá odrůda s plnějším tělem a zlatavou barvou. Meduňkové, medové a broskvoňové tóny. Oblíbená na Moravě i v Alsasku. Výborná k drůbežímu masu, uzením a bohatším rybím pokrmům. Vynikající pozdní sběr z jižní Moravy.

Ryzlink rýnský (Riesling) odrůda

Jedna z nejelegantnějších bílých odrůd světa. Původ v Porýní (Německo). Vysoká přirozená kyselost, minerální charakter, tóny citrusů, broskve a medu. Výjimečný potenciál ke zrání (10–50 let u prémiovych vín).

Sangiovese odrůda

Hlavní odrůda Toskánska. Základ Chianti, Brunello di Montalcino a Vino Nobile di Montepulciano. Středně plné víno s výraznými taniny a kyselostí. Tóny třešní, švestek, tabáku, cedru a bylinek. Výborné k toskánské kuchyni.

Sauvignon Blanc odrůda

Svěží aromatická bílá odrůda. Typické tóny angreštu, citrusů, kopřiv a bylinek. Nejslavnější oblasti: Marlborough (Nový Zéland), Loire (Francie), Bordeaux. Vynikající k mořským plodům, kozímu sýru a salátu.

Sediment degustace

Přírodní usazenina na dně lahve — tartaráty (vinan draselný) nebo zbytky kvasinek. U starších červených vín a naturálních vín zcela normální a nezávadný. Doporučujeme dekantovat, aby sediment nezkalil víno v sklenici.

Suché víno sladkost

Víno se zbytkovým cukrem pod 4 g/l. Veškerý nebo téměř veškerý cukr byl přeměněn na alkohol. Suché víno neobsahuje znatelnou sladkost. Nejrozšířenější typ vína u nás i ve světě.

Taniny degustace

Tříslovité polyfenolické sloučeniny z hroznových slupek, jadérek, třapin a dubového dřeva. Dávají červenému vínu strukturu, svíravost a potenciál ke zrání. Mladá vína mají hrubší taniny, které se věkem zjemňují a zaoblují.

Tempranillo odrůda

Nejvýznamnější španělská odrůda červeného vína. Základ Rioja a Ribera del Duero. Středně plné víno s tóny třešní, vanilky, kůže a tabáku. Skvělý potenciál ke zrání, zejména v prémiovém Reserva a Gran Reserva.

Terroir vinohrad

Francouzský koncept zahrnující vše, co ovlivňuje charakter vína daného místa: půda a její složení, mikroklima, reliéf a svah, nadmořská výška, sluneční záření. Terroir je důvod, proč stejná odrůda chutná jinak v různých regionech.

Vinifikace výroba

Celý technologický proces přeměny hroznů na víno: sklizeň, třídění, drcení, kvašení, stáčení, zrání, filtrace a lahvování. Kvalita vinifikace rozhoduje o výsledném charakteru vína stejně jako kvalita hroznů.

Výběr z hroznů přívlastek

Třetí stupeň přívlastkových vín (min. 27 °NM). Winemaker ručně vybírá nejzralejší hrozny nebo celé hrozny. Bohaté, plné víno s výraznými ovocnými tóny. Zpravidla polosladké až sladké.

Výběr z bobulí přívlastek

Čtvrtý stupeň přívlastkových vín (min. 32 °NM). Ručně vybírané jednotlivé přezrálé bobule. Vzácné, velmi sladké víno s koncentrovanými arómaty medu, sušeného ovoce a ořechů.

Zbytkový cukr sladkost

Množství cukru, které zůstalo ve víně po ukončení kvašení, v gramech na litr (g/l). Určuje, jak sladké víno chutná: suché (<4 g/l), polosuché (4–12 g/l), polosladké (12–45 g/l), sladké (>45 g/l).

Zrání výroba

Období po fermentaci, kdy víno dozrává v nádobách (sud, barrique, nerezová nádrž, lahev). Během zrání se tvoří nové aromata, taniny se zjemňují a chuťový profil se integruje. Prémiová červená vína zrají roky i desetiletí.